Historie klubu

Cyklistice začali v Hrabůvce (obec je od roku 1924 součást Ostravy) holdovat nejprve členové Sokola, kteří si v roce 1908 zřídili v rámci tělocvičné jednoty zvláštní cyklistický odbor. To byl již jen krůček k ustavení samostatného cyklistického spolku. Dne 6. prosince 1909 zaslal Antonín Zuzánek c. k. Moravskému místodržitelství v Brně žádost týkající se vzniku nového klubu. Pod žádostí byli podepsáni následující zakladatelé: Josef Doležel, hrabůvecký radní Alois Rožnovský, Josef Šimeček, klempířský mistr Antonín Zuzánek, člen radního výboru v Hrabůvce a kolář František Plandor a Rudolf Doležel. Úřadu bylo 11. listopadu 1909 zasláno pět kopií stanov a prohlášení Matice Ostravské (ta se nedochovala), která podporovala české spolky a snažila se bránit germanizaci Ostravska. Moravské místodržitelství souhlasilo se založením nepolitického spolku pod názvem Klub českých velocipedistů Moravan se sídlem v Hrabůvce u Vítkovic. Díky dochovaným původním stanovám si můžeme udělat představu o vnitřním chodu klubu, jejich přepis naleznete zde.

C. k. Moravské místodržitelství sice nenamítalo nic proti vzniku nepolitického spolku, ale zdůraznilo k § 27 stanov, že nošení odznaku, stejnokroje a vlajky podléhá dodatečnému schválení příslušných úřadů. Dne 9. prosince 1909 byl spolek oficiálně založen posvěcením úřadu.

V roce 1910 měl klub nejméně čtrnáct členů. Dne 27. února 1910 bylo spolkem pořádáno divadelní představení v hostinci Jakuba Pochtiola s názvem Drama čtyř chudých stěn Františka Augusta Šuberta. Představení se odehrávalo od 20. hodiny. Poté 15. května byl spolkem uspořádán koncert o 14. hodině v stromořadí rozkvetlých alejí v Hrabůvce, které náležely Inocenci Ličkovi. V případě nepřízně počasí se koncert měl uskutečnit o 16. hodině v Haladějově hostinci (Haladějův hostinec byl postaven roku 1889, roku 1927 ho zakoupili manžele Kotasovi, stojí dodnes  na adrese U Haldy č. o. 26). O týden později, 22. května,  Klub českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce pořádal v místním hostinci opět divadelní představení. Tomu předcházel výlet na velocipedech do stromoví tvořeného topoly (doslova je uvedena topolina) Inocence Ličky v Hrabůvce. Program dne byl následující: ve 13 hodin prošel slavnostní pochod s hudbou Hrabůvkou po okresní silnici, poté se obecenstvo seřadilo u hostince Františka Haladěje a dále pokračoval za hudebního doprovodu polní cestou k pozemku Inocence Ličky, kde se odehrála zábava s tancem. Poté se opět průvod odebral zpět k hostinci Františka Haladěje.

Spolek měl minimálně čtrnáct členů, předsedou byl Josef Doležel, stejně tak i roku 1912.

Předsedou klubu byl stále Josef Doležel, jenž byl zvolen valnou hromadou, která se sešla 4. května 1913 ve spolkové místnosti Františka Haladěje.

Pro válečná léta se nám nedochovalo žádných zpráv o činnosti klubu. První světová válka znemožnila další činnost spolku. Jeden ze zakladatelů Moravanu, Alois Rožnovský, padl během války, Josef Šimeček bojoval v rámci francouzských legií na západní frontě.  Po válce zase přišla mobilizace, odvody, hospodářská krize a mnoho dalších problémů.

Policejnímu komisařství byla zaslána listina s textem: „Klub českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce u Vítkovic oznamuje, že spolek zahájil opět svou činnost.“ V této době byl předsedou klubu Antonín Zuzánek, majitel hrabůvského klempířství. Listina byla reakcí na podnět vrchního policejního rady, který zaslal klubu dopis, v němž upozornil, že mu není od roku 1909 známá žádná činnost spolku. Policejní rada měl pravděpodobně špatné informace, možná se jednalo pouze o omyl.

V roce 1922 bylo oznámeno policejnímu komisařství v Moravské Ostravě, že poslední valná hromada byla uspořádána v červnu 1913, za předsedování Josefa Doležela.

Dne 7. dubna 1923 byla svolána valná hromada v spolkové místnosti Emila Haladěje. Výsledek voleb není nedochován.

Dne 22. června byla po roce svolána opět valná hromada, kde se, jako obvykle, přečetl poslední zápis řádné valné hromady, přečteny byly též různé zprávy a nakonec proběhly volby pro následující volební období. 28. srpna odhlasovali členové spolku Moravan na své výborové schůzi nošení vlastního klubového odznaku. Policejní ředitelství v Moravské Ostravě postoupilo žádost Zemské politické správě na Moravě.

V roce 1925 měl klub 40 členů, předsedou byl Ferdinand Francke. V tomto roce Zemská politická správa v Brně povolila dne 7. května 1925 podobu klubového odznaku.

Na valné hromadě dne 28. února 1926 byl v Mikeskově hostinci (dnes restaurace Edison) zvolen novým předsedou spolku František Mácha. V roce 1926 se poprvé objevuje pozměněný název spolku: Klub českých cyklistů  ,,Moravan“, Mor. Ostrava – Hrabůvka. Ke změně názvu spolku nemáme dochovány žádné materiály. Jistou motivací byl fakt, že skutečné velocipédy se v meziválečném období k jízdě již dávno nepoužívaly.

Dne 6. března 1927 byl na valné hromadě zvolen předsedou klubu Ferdinand Blacha. Mezi členy výboru se objevuje poprvé i příjmení Včíslak, který bude v Hrabůvce později synonymem pro prodejce jízdních kol, šicích strojů a gramofonových desek. Klub měl nejméně patnáct členů.

Zimního 4. března byl předsedou klubu zvolen opět Ferdinand Blacha. Počet členů spolku byl nejméně jedenáct. V neděli 8. července oslavil klub 25. výročí od svého založení jízdou na bicyklech. Samotná oslava se konala v Mikeskově hostinci. Na programu byl koncert, na nějž cyklisté dojeli spolu s ostatními cyklistickými kluby od hostince Františka Chýlka.

Také v roce 1929 zůstal předsedou Ferdinand Blacha. Dne 14. července klub připravil v Mikeskově hostinci zahradní slavnost. Sraz účastníků se konal v 13.30 hod. u Jubilejní kolonie. Dne 28. července 1929 se hrabůvečtí účastnili výroční schůze Klubu českých velocipedistů v Hrabové.

Dne 9. února proběhla po roce další valná hromada, předsedou se po pár letech stal znovu Ferdinand Francke.

Novým předsedou klubu se stal Jan Nosek z Jubilejní kolonie, který byl zvolen předsedou opakovaně v letech 1932–1936. Dodejme, že Jan Nosek byl také správcem Jubilejní kolonie a žil v budově č. p. 285 (dnešní Komorní klub). Klub cyklistů měl nejméně čtrnáct členů.

V roce 1931 vzešly nové podněty k rozvoji cyklistiky od Moravskoslezské župy cyklistické se sídlem v Ostravě. Organizace byla založena z podnětu několik cyklistických a velocipedistických klubů, mezi něž patřil i klub Moravan z Hrabůvky. Župa pečovala v čele s nejvýraznějším činovníkem meziválečné ostravské cyklistiky, Augustinem Sumíkem, členem cyklistického spolku Vpřed ve Vítkovicích, o zakládání nových klubů a odborů cyklistiky, pořádání závodů a soutěží, označování stanic cyklistů v hotelích, hostincích a útulnách. Vyjednávala též různé slevy a výhody – například slevu na koupi nového jízdního kola, bezcelní překročení státních hranic, zlevněné úrazové pojištění, povinné ručení a zejména pojištění proti krádeži kol, které nebyly na Ostravsku ničím neobvyklým.

V Archivu města Ostravy, přesněji v korespondenci cyklistického spolku Vpřed ve Vítkovicích, je založena pozvánka na závod, který pořádal Klub cyklistů Viktoria, Moravská Ostrava-Hrabůvka. O vzniku tohoto spolku a vůbec o jeho fungování nemáme bližších zpráv. Víme, že v Klubu Moravan došlo ke sporům a část členů se seskupila v novém spolku. Z korespondence máme dochovány zprávy o tom, že spolek Viktoria uspořádal v neděli 29. května 1932 dopolední silniční závod. Start byl v 10 hodin u Jubilejní kolonie a jelo se k cíli přes Hrabovou, Paskov, Oprechtice, Krmelín, Novou Bělou, Starou Bělou, Zábřeh a Vítkovice do Hrabůvky opět k Jubilejní kolonii. Délka závodu činila 23 km a jelo se po „bezvadné silnici“. Přihlášky k závodu přijímal Václav Honzák, Hrabůvka č. p. 236 (škola u pošty). Byl to patrně jediný závod, který Viktoria uspořádala, neboť hospodářská krize výrazně zasáhla i cyklistický život. 

Krize způsobila naprostý úpadek spolku, nejen finanční, ale i členský. Pro období let 1933–1936 nemáme o spolku dochováno žádných zpráv, z čehož lze usuzovat, že KČV Moravan přestal vyvíjet činnost.

Dne 7. července 1937 se dočítáme v listině adresované Zemskému úřadu v Brně o rozhodnutí týkající rozejití spolku Moravan: „Shora uvedený spolek rozešel se dobrovolně usnesením valné hromady konané 21. února 1937. Po téměř 30 letech činnosti spolek zanikl. Příčina zániku spolku byla následující: „Důvodem likvidace jest naprostá nečinnost nynějších členů již po dobu 7 let, hlavně následkem hospodářské tísně. V klubu není sdruženo žádné mládeže, která by vykazovala činnost, odpovídající klubovému jménu, a starší členové vesměs padesátiletí a starší nemají na cyklistice více zájmu.“ Dodejme jen, že počet členů klubu činil roku 1937 celkem devatenáct osob. K rozhodujícímu hlasování o dalších osudech spolku došlo již 21. února 1937, kdy z patnácti přítomných osob na valné hromadě hlasovali všichni pro zánik spolku. 

Klub českých cyklistů vlastnil v době zániku 2.500 Kč, které rozdělil dle již výše uvedených stanov z roku 1909: „ …materiální obnos svěřen účelům ve prospěch národa českoslovanského.“ Finanční obnos byl rozdělen následovně: 500 Kč dostala Masarykova liga proti tuberkulose Moravská Ostrava-Hrabůvka, dalších 500 Kč bylo věnováno Dobrovolnému hasičskému sboru Mor. Ostrava-Hrabůvka, škola u pošty a u kostela v Hrabůvce obdržely každá po 250 Kč. Největší obnos, 1 000 Kč, byl věnován Tělocvičné jednotě Sokol v Hrabůvce. Úřední list Zemského úřadu v Brně lapidárně oznámil 1. června 1937 následující text: ROZEJITÍ SE SPOLKU. Spolek Klub českých cyklistů „Moravan“ Moravská Ostrava-Hrabůvka se rozešel. Jan Nosek, předseda.

Klub se rozešel „s přáním dalšího kamarádského spolužití mezi všemi bratry zrušeného klubu a všem přítomným vysloven dík za jejich vykonanou práci s přáním mnoho zdaru.“

Petr Lexa Přendík při výzkumu dějin cyklistiky na severní Moravě a ve Slezsku začal pořádat cyklojízdy pod názvem spolku Moravan. Mezi oblíbené jízdy patřily večerní cyklovýlety Ostravou určené pro širokou veřejnost. Konal se také I. ročník Pyžamové cyklojízdy Ostravou.

Na počátku roku zaslali Petr Lexa Přendík, Jan Strakoš a Dagmar Šuranyi žádost Okresnímu soudu v Ostravě týkající se založení, respektive znovuobnovení Klubu českých velocipedistů Moravan Ostrava-Hrabůvka. Klub byl založen za účelem naplňování společného zájmu, jímž je historická cyklistika. Posláním klubu je sdružování osob zajímajících se o historická jízdní kola, rozvíjení a propagace historické cyklistiky, uchovávání odkazu původního klubu, poznávání historie cyklistiky na severní Moravě a ve Slezsku a reprezentace Ostravy a ve větší míře městského obvodu Ostrava-Jih. Nechybí ani podpora českého vlastenectví a národního ducha. Spolek byl úředně schválen dne 28. března 2019, kdy byl zapsán pod spisovou značkou L 18441 do spolkového rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě. Úplné znění platných novodobých stanov naleznete zde.

První členská schůze spolku se konala již 16. března 2019 v restauraci Ostravarna na Hasičské ulici v Hrabůvce. Brzy po svém ustavení spolek přešel ke zhotovení spolkového odznaku, který byl vytvořen jako věrná kopie původního odznaku uloženého ve sbírkách Moravského zemského archivu Brno. 

Klub začal konat dvě hlavní události spolku: Medardovu kápi (červen) a Jízdu sv. Kryštofa (září), které se konaly jakožto první ročníky. Jízdy byly určeny výhradně pro členy klubu a účastníci museli jet na historických kolech a v dobovém oděvu.

Díky finanční dotaci z prostředků městského obvodu Ostrava-Jih, v němž má spolek sídlo, si mohl KČV Moravan dovolit pořídit si vlastní spolkový prapor. Jelikož původní spolek nikdy prapor neměl, vznikl po hlasování členů o podobě vlajky návrh, který přetvořil do grafické podoby grafik Martin Zálesný. 

Cílem návrhu bylo přiblížení se do doby vzniku spolku. Přední strana vlajky je  ohraničena zlatou linkou a v rozích se nachází zlaté lipové ratolestmi jakožto symbol českého národa. Ve středu vlajky se pak nachází polovina ráfku, kolem jehož horní části je v půlkruhovém segmentu nápis Klub českých velocipedistů, v břevnu pod ráfkem je pak červený nápis Moravan a ve spodní části vlajky jsou dva letopočty: 1909 (odkaz k založení klubu) a 2019 (odkaz k znovuzaložení klubu). Font písma vychází ze secesního stylu, který byl populární v době prvního založení klubu a nepřímo tak k ní odkazuje. Zadní strana vlajky je pak opět lemována zlatými linkami s ratolestmi a ve středu je umístěna moravská orlice.

Klub velocipedistů se zapojil spolu s Kulturně-sportovním spolkem Elegant do pořádání tzv. sousedských slavností a retro akcí, které se konaly v době, kdy byla uvolněna opatření v rámci pandemické situace nemoci Covid-19. Celkem se Moravan zapojil do tří akcí: Čaj o páté v Zábřehu-Družstvě, Promenády v Jubilejní kolonii a Retrománii na novém náměstí Ostrava-Jih. Dne 9. března 2020 byla otevřena také výstava Fenomén cyklistika 2 v prostorách Ostravského muzea, která byla vůbec největší cyklistickou výstavou v Moravskoslezském kraji za uplynulá desetiletí. Bohužel, výstava byla po několika málo dnech uzavřena v souvislosti s opatřeními ministerstva zdravotnictví, jelikož naplno vypukla pandemie Covid-19. První návštěvníci mohli výstavu zhlédnout až v létě. Videoupoutávku na výstavu můžete zhlédnout zde. Zároveň byla v létě 2021 otevřena výstava v Obecním domě v Opavě, která nesla název Fenomén cyklistika: severní Morava a Slezsko, jež přiblížila nově historii cyklistiky na Jesenicku.

Valnou část roku postihly zákazy spjaté s vládními opatřeními kvůli pandemii nemoci Covid-19, takže až do června spolek nemohl vyvíjet žádnou činnost. Klub českých velocipedistů Moravan, z. s. se po uvolnění opatření ihned zapojil do pořádání sousedských slavností. Představil se při Promenádě v Jubilejní kolonii.Podruhé se zapojil též podruhé do akce Prázdniny na Jihu (příměstský tábor), uspořádal čtvrtý ročník Pyžamové cyklojízdy Ostravou a ve spolupráci s Kulturně-sportovním spolkem Elegant připravil dvě výstavy Fenomén cyklistika. Kratší výstavu mohli návštěvníci zhlédnout v zámku Hradec nad Moravicí, půlroční pak v pavilonu U6 v Dolní oblasti Vítkovic. Klub uspořádal třetí ročníky Medardovy kápě (konala se kvůli počasí a Covid-19 v zářijovém termínu s cílem v Brušperku) a Jízdy sv. Kryštofa (cílem byly klimkovické studánky). V průběhu roku se členové spolku porůznu zapojovali do komentovaných cyklovyjížděk Ostravou konané spolkem Elegant pod názvem Do sedel! Členové Moravanu se zúčastnili také pravidelných akcí jako Bílovecké šlapátko či Srazu velocipedistů v Ostravě pořádaného Klubem českých velocipedistů v Hrabové.

Díky finanční dotaci si spolek nechal vyrobit dva rollupy – první z nich informuje o základních údajích o klubu, druhý představuje stručnou historii Moravanu. Dále dne 28. října 2021 Moravan spustil po delších přípravách svůj vlastní spolkový web.

V roce 2022 se členové Moravanu museli vypořádat s úbytkem členstva vyvolaným osobními spory. Jádro spolku však funguje dál a navazuje na dosavadní činnost. Klub se opět více sblížil s programem spřáteleného Kulturně sportovního spolku Elegant. Spolky spolu vytvořily další velkou výstavu Fenomén cyklistika: severní Morava a Slezsko, která byla k vidění v zámku Bruntál od 6. května do 28. srpna. Sdružení spolu uspořádala další ročník Promenády v Jubilejní kolonii, na níž vystoupil Ondřej Havelka a jeho Melody Makers. Akci navštívilo nebývalé množství lidí. Ve dnech 18. – 21. srpna spolky připravili mezinárodní sraz velocipedistů a závody na historických kolech v Kravařích. Během roku 2022 spolky Moravan a Elegant spolupracovaly také na projektu Do sedel!, který se zaměřuje na komentované cyklovyjížďky MS krajem a Ostravou. Na konci srpna se pak konal pátý ročník bláznivé Pyžamové jízdy Ostravou, za jejímž uspořádáním stál Moravan.